SPASENÍ VLASTNÍM PŘIČINĚNÍM A DOBRÝMI SKUTKY

Ve vyučování římskokatolické církve se vyvinula myšlenka o spolupráci mezi Bohem a člověkem. Podle tohoto názoru Bůh a člověk pracují společně, aby mohli dokončit spasení jedince. Katolický věřící je učen, že s Boží pomocí, jeho či její úsilí "být dobrý" má zásluhu v očích Boha a přispěje ke spravedlnosti, která je Bohem vyžadována pro spasení. Toto učení je proti tomu, co říká Boží Slovo, a překrývá svým omylem osobu a dokonalou práci Pána Ježíše Krista.

Práce vyžadovaná Bohem pro spasení duší byla úplně a výhradně naplněna Bohem-člověkem Ježíšem Kristem. Pán Ježíš Kristus se stal naší spravedlností svým perfektním a bezhříšným životem, což je základem spasení pro pravé věřící. Učení, že existuje spolupráce člověka s Bohem, ve kterém si věřící svou poslušností "Zákonu Božímu" může zasloužit spasení, je absurdní. Jinak řečeno, zkoušíte-li žít podle striktních norem, abyste si zasloužili spasení svým životem a konáním, říkáte, že perfektní, bezhříšný a poslušný život Ježíše Krista byl neefektivní. Apoštol Pavel říká, "Neodmítám tu Boží milost. Vždyť jestliže spravedlnost přichází skrze Zákon, pak Kristus zemřel nadarmo." (Galatským 2:21)

Pod nadpisem "Milost a ospravedlnění" katolický katechismus tvrdí:

Par.2025:Před Bohem nemáme zásluhu leda jako důsledek svobodného Božího plánu nechat člověka spolupracovat na díle své milosti. Zásluhu je na prvním místě nutno připisovat Boží milosti, na druhém místě spolupráci člověka. Zásluha člověka tím opět patří Bohu

Židům 1:3  On je jasem jeho slávy a vyjádřením jeho podstaty; slovem své moci udržuje všechno, co je. Když sám skrze sebe vykonal očištění našich hříchů, posadil se po pravici Velebnosti na výsostech.

Titovi 3:5  spasil nás - ne na základě skutků spravedlnosti, které jsme my vykonali.

 

***************************************************

Par.1521:Utrpení, následek dědičného hříchu, dostává nový smysl: stává se účastí na Ježíšově spasitelném díle

 

 

Římanům 4:5  Avšak tomu, kdo nekoná skutky, ale věří v Toho, který ospravedlňuje bezbožného, se počítá jeho víra za spravedlnost.

Římanům 11:6  A jestliže podle milosti, tedy ne na základě skutků, jinak by milost již nebyla milost.

***************************************************

Par.618:Kříž je jedinou obětí Krista, který je jediným prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Protože se však ve své vtělené božské osobě „jistým způso-bem spojil s každým člověkem on sám“, dává všem lidem „možnost, aby se přičlenili k tomuto velikonočnímu tajemství způsobem, který zná Bůh“

 

 

Jób 9:20  I kdybych byl spravedlivý, za svévolníka mě prohlásí má ústa, a kdybych byl bezúhonný, prohlásí mě za křivého.

Galatským 2:16  i my jsme uvěřili v Ježíše Krista (poněvadž víme, že člověk není ospravedlňován na základě skutků Zákona, ale jedině vírou v Ježíše Krista), abychom byli ospravedlněni z Kristovy víry a ne na základě skutků Zákona; neboť na základě skutků Zákona nebude ospravedlněno žádné tělo

***************************************************

Katolické učení, že je "vytvořené partnerství" člověka s Bohem v Kristově oběti je neuctivé a zvrhlé. Není žádného biblického základu pro tento koncept partnerství s Kristem na Jeho oběti. Jeho oběť byla z Jeho svobodné vůle. Sám sebe dal ukřižovat za hříchy svého lidu. Bůh nakonec plně přijal Jeho oběť na kompletní odpuštění všech hříchů Jeho lidí. ( viz Židům kapitola 10) Nabídnutí něčeho více je ta největší lež, protože popírá opakovaná tvrzení Boží pravdy nalezené skrze Bibli. Práce vykoupení je "skrze Sebe", "bez skutků Zákona", "Neboť jste spaseni milostí skrze víru, a to není z vás - je to Boží dar,ne na základě skutků, aby se nikdo nemohl chlubit."(Židům 1:3,Římanům 3:28,Efezským 2:8-9)

Bůh slíbil, že bude Otcem pravým věřícím, takže oni jsou Jeho syny a Jeho dcerami. Toto je největší čest, kterou lidstvo mohlo dostat. Jak nevděčný musí být ten, komu byla dána tato výsada a chtěl by se degradovat tím, že přidává k této zcela dostačující oběti vlastní zásluhy. Ježíš Kristus slíbil, "Všechno, co mi dává Otec, přijde ke mně; a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven."(Jan 6:37) Drahý příteli, věř jen Jemu samému. Bůh nelže