Jan o Pepovi a jeho rodině: Přísahám a nikdy to neodvolám, že až se dostanu k vám domů, všechny vás zabiju!!!
Jan po 20 letech: Pepo, miluji vás a chci se dostat k vám domů.
Pepa: Jane, vždyť jsi přísahal, že nás zabiješ.
Jan: To už je dávno, dnes vás miluji a chci mít s vámi obecenství…
Pepa: Tak odvolej tu pohrůžku…
Jan: Jak jsi krutý a nemilosrdný, já vás miluji a chci k vám domů, prokázat vám lásku…. a ty mne konfrontuješ s tím, co bylo před dvaceti lety!
Pepa: Ty to nechceš odvolat?
Jan: Ty mne nenávidíš… nemáš mne rád…
Sbor: Pepo, ty Jana nemáš rád, nechceš ho pustit k vám domů….
Pepa: Dobře, já ho pustím, ale musí to odvolat….
Jan: Jak jsi nemilosrdný a krutý, zabarikádoval ses před moji láskou!
Sbor: Jak jsi Pepo nemilosrdný a krutý, zabarikádoval ses před Janovou láskou.
Pepa: Tak ať odvolá tu pohrůžku!
Jan: Ach, jak máš srdce z kamene, to nevidíš, jak vás miluji…?
Pepa: (ve značných rozpacích)… no dobře, tak proč to neodvoláš…?
Sbor: Ty formalisto! To ti tak záleží na tom, co řekl před dvaceti lety…?
Pepa: (již značně nervózní)… no, ale on řekl, že to nikdy neodvolá…
Jan: Ach, ty nemáš lásku, já chci jen k vám domů, sblížit se a prokázat vám lásku…
Sbor: Pepo, jak jsi krutý, krutý, krutý…. kdoví jak to tenkrát bylo!
Pepa: Tak ať to odvolá…
Sbor: Stále mluvíš dokola o tom, co bylo před dvaceti lety… nemáš lásku….
Jan: Miluji tebe i tvoji rodinu a chci k vám na návštěvu… ty mne nemáš rád…
Sbor: Pepo, jsi plný nenávisti, nemáš lásku, nenávidíš Jana…
Pepa: Tak odvolej…
Jan: Jsi separatista, odděluješ se ode mne a já tě chci objímat. Dnes je jiná doba, jiné podmínky…
Sbor: Pepo, Jan tě chce objímat.
Pepa: Tak ať odvolá…
Jan: Stále se vracíš do minulosti, to nevidíš, jak tě dnes miluji…?
Sbor: Miluje tě, miluje tě, miluje tě…
Pepa: Odvolej tu pohrůžku…
Jan: Ach jak tě miluji, pusť mne k vám domů…
Otázka pro čtenáře: má Pepa pustit Jana k nim domů?